Srpen 2012

Different Fates 5

14. srpna 2012 v 16:55 | stify |  Different Fates



(Tristan)
Sledoval jsem odlesk v jeho očí, byla tam odvaha, naděje, ale i strach. Nevím, čeho se bál, ale já měl respekt. Vztah člověka a smrti? Nejsem blázen, abych dával naději někomu, kdo ani neví, kdo jsem. I přes to, že vypadal ve spánku tak sladce… Ne, jsem smrt, nemám city, tak proč mě k němu něco divného táhne. Stačí, když se na mě dívá, když usíná, nebo když spí… musím ho chránit, slyším hlas uvnitř své hlavy, ale přesto se ptám…proč jeho?



Diferrent Fates 4

11. srpna 2012 v 13:44 | stify |  Different Fates




"O čem to mluvíš," zachraptěl a já až pak jsem si uvědomil, že má pravdu… ale vím, že tu byl… Jak mu dokážu, že to vím… když jsou lidé tak ostražití, neuvěří ničemu, co nemá holá fakta. Prudce jsem povolil stisk dlaně, sledoval jsem, jak se sesunul k zemi a rozkašlával se. Nejradši bych si propleskl, nechal jsem se unést… Takové chyby nemůžu dělat, nesmím dělat…


Different Fates 3

2. srpna 2012 v 20:33 | stify |  Different Fates
(Aaron)
Vytáhl jsem jen pár věcí, podle Tristanova pohledu, tu nebudeme déle jak 3 dny… klasika. To se nebudu moct porozhlédnout ani po žádných památkách… hned zase pojedeme, jako kdybychom tu nemohli zůstat týden, nebo 5 dní… trochu si to porozhlédnout, podívat se, co nám Paříž nabízí. Bez ptaní jsem se otočil a otevřel jsem balkónové dveře, dech se mi zatajil, přímý pohled na věž. Všude zeleň, domy, lidé….Někdy takhle uvažuji, když sleduji ostatní lidi, že vlastně vím pár minut z jejich života, co dělali, kde byli, s kým byli a jak se tvářili, ale jen pár minut, než odvrátím od nich pohled.



Different Fates 2

1. srpna 2012 v 21:52 | Stify |  Different Fates



Pootevřel jsem unaveně oči, ani jsem si nebyl vědom, toho, že bych usnul. Místo deště jsem ovšem za okny vozu viděl slunce, co slunce, byl pařák, jaký jsem dlouho nezažil. Už z toho důvodu, že jsme se dlouho zdržovali v severních zemích a tam je spíše zima než horko.